O knize: 1969 / Se jménem P. Arbiter (Petronius Arbiter) se k nám dostal esej z prvního století římského Říše ve fragmentární podobě pod názvem, který v roce V rukopisech je označován odlišně, ale v publikacích a mezi historiky římské literatury se nejčastěji vyskytuje ve formě satyrikon (Satiricon nebo satirarum libri). Toto dílo je psáno prózou a verši proložené, jak byli napsáni satyři zvaní Menippeans. Obsahově se jedná o satirický román, skládající se z mnoha jednotlivých scén, ve kterých jsou živě a s velkým talentem vyprávěna vtipná dobrodružství a špinavé historky. Tento román byl zjevně velký: pasáže, které se k nám dostaly a které se týkají 15. a 16. knihy díla, samy o sobě představují objem tak významný, že z nich v našem smyslu vychází celá kniha. Nemůžeme říci nic o obsahu ztracených knih, protože starověké romány neměly integritu, která se vyžaduje od moderních. Dochované fragmenty představují sled scén bez striktní vzájemné souvislosti, často bez začátku a bez konce, obsah je velmi pestrý. Spojením je pro ně příběh o dobrodružstvích tří hravých kamarádů ze třídy propuštěnců Překlad z latiny a poznámky B. Yarho.